Projektyl – jaké jsou druhy? A k čemu jsou přizpůsobeny?

Projektyl – jaké jsou druhy? A k čemu jsou přizpůsobeny?

20. 02. 2020, 13:56

Střela neboli projektil je objekt vystřelený ze střelné zbraně, která má za cíl zasáhnout terč nebo vyvolat jiný účinek.

Dříve byla střela samostatným prvkem, který společně s ucpávkou utěsnil náboj prášku v hlavni. V moderních střelných zbraních je střela součástí náboje. Je zasazen do hrdla nábojnice a při střelbě střelného prachu působí jako zástrčka.

zdroj: youtube.com

Dělení střel a střeliva

Z hlediska stanovení střely a požadavků na její účinek jsou vyvinuty různé konstrukce střel. Základní rozdělení munice může být provedeno podle oblasti použití.:

  • Sportovní
  • Lovecké
  • Vojenské

Další možné dělení střeliva vycházející ze zákona o zbraních závisí na střele:

  • Jednotná střela – Těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.
  • Hromadná střela – Těleso nebo látka ve skupenství tuhém, kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí.

Do skupiny jednotných střel lze přiřadit další podskupiny:

  • Speciální střely – například tzv. Short stop střela obsahující váček z tkaniny naplněný broky, který dopadá na cíl plochou s cílem zastavit a nepůsobit smrtící účinky.
  • Paintballová střela – střela kulového tvaru pro speciální zbraně obsahující značkovací látku.

Hromadné střely mohou být také spojeny s plynovými kulkami pro expanzní zbraně. Kulka je vytvořena například z krystalické chemikálie, která se při vystřelení mění na plyn emitovaný ve směru cíle.

zdroj: youtube.com

Jednotné a hromadné střely podle zbraní

Pro historické zbraně byly použity jednotné střely a hladké hlavně. V současné době se uniformní střela obvykle používá ve zbraních s drážkovanými hlavněmi. Hromadná střela (tzv. brokové střelivo) do zbraní s hladkým vývrtem hlavně. Brokové náboje se vyrábějí méně a používají se ve zbraních s drážkovaným vývrtem.

Kromě toho některé speciální vojenské střelivo (střely pro strážní službu a duplexní střelivo) používají střelu, která odpovídá definici hromadné střely. A pro brokovnice jsou vyráběny náboje s jednotnými střelami.

zdroj: youtube.com

Ráž (Ráže) střel

U stejných kulek je ráží smluvní číslo, které přibližně vyjadřuje průměr střely. Střely stejného kalibru mohou být součástí různých nábojů. Termín ráže pro střelivo a zbraně má širší význam a může zahrnovat, kromě průměru, další údaje popisující vlastnosti munice nebo zbraně.

zdroj: youtube.com

Střely pro palné hlavňové zbraně s drážkovým vývrtem

Zavedení drážkovaných hlavní a bezdýmných prachů znamenaly významný pokrok. Tím došlo k nárůstu rychlosti střel.

Vývoj tvaru střel

Střela, zastarale kulka, odkazovala na svůj původně většinou kulovým tvarem. Tvar koule je dnes zcela výjimečný, i když je možné se s ním setkat, například u vzduchovky. Střely byly postupně protaženy. Výhodou tohoto tvaru jsou lepší aerodynamické a balistické vlastnosti. Nejběžnější tvary kulek jsou protáhlé válce s tupým, polokulovitým, kuželovým nebo ogiválním hrotem.

Zvýšení rychlosti raket a požadavek na velký dosah (a tím menší aerodynamický odpor) vedly k zašpičatění střel vpředu a také k přidání aerodynamického kuželu vzadu. Střela s aerodynamickým zpracováním na obou stranách se nazývá biogivální. Tvary střel se liší v závislosti na účelu a zbrani, kterou jsou používány. U střelných zbraní krátkého dosahu není dbát tolik na nízký odpor vzduchu jako je tomu u zbraní pro střelbu na dlouhé vzdálenosti.

zdroj: youtube.com

Střely do předovek

Zavedení drážek do vrtu hlavně bylo velkým pokrokem a výrazně zvýšilo přesnost střelby. Drážkování bylo známo a používáno v době, kdy převládaly předovky. To vytvořilo specifické požadavky na střely. Střela musela být těsná, aby se zasekla do drážek vývrtu a současně bylo nutné střelu nabít celou délkou hlavně.

Tento problém byl vyřešen několika způsoby. Jednou z možností bylo deformovat střelu pomocí nabijáku. Za tímto účelem byl v některých konstrukcí ve spodní části nábojové komory umístěn trn, který pomohl rozšířit střelu. Dále byly rakety s předem vyrobenými výstupky, které zapadly do drážek hlavně. Tyto střely bylo nutno už při nabíjení nasunout připravenými výstupky do drážek hlavně.

Podobným, ale mírně změněným principem bylo změnit průřez střely tak, aby nebyl kruhový. Tento profil byl poté stočen do šroubovice. Vývrt hlavně měl profil průřezu střely opět podél délky hlavně šroubovitě stočený do spirály. Tento profil poskytl kulce rotaci podobnou drážkám. Známou konstrukcí tohoto principu byla například puška Whitworth, která měla průřez šestihranu.

Poslední použitá metoda byla těsnění střel, které se objevily automaticky v důsledku tlaku vystřelovacích plynů. Jednou z konstrukcí byly kompresní střely, které byly stříleny podélně komprimovány a tak rozšířeny. Dalším řešením byl princip minié. Tyto střely měly ve své spodní části kuželovitý otvor s klínem, nebo v případě dalších modifikovaných střel bez klínu, což způsobilo expanzi a těsnění raket.

zdroj: youtube.com

Vývoj materiálů střel

Zpočátku kamenné a později litinové koule pro děla. Olověné pro ruční zbraně. Střely z olova zanáší vnitřní povrch hlavně. Olovo začalo být legováno tvrdšími kovy – jako je zinek a antimon. Existovaly také střely pro strukturální přizpůsobení. Střela má vnější část (plášť) a jádro. Tyto dvě části střely jsou vyrobeny z různých materiálů.

Na povrch střely (plášť) se začala používat měď, také slitina zvaná tombak (90% Cu a 10% Zn) a slitina mědinikl (80% Cu a 20% Ni). Následně s vývojem technologie byly použity na pláště střely používána ocel. Ocelové pláště střel jsou někdy poniklované. Používá se také ocel potažená tombakem nebo mědí. Olovo se obvykle používá pro vnitřní jádro střel. Olovo je obvykle legováno antimonem (Sb).

zdroj: youtube.com

Konstrukce střel

Zavedení zbraní nabíjených zezadu zmizel požadavek na protažení kulek přes otvor a jeho následné utěsnění. Pro konstrukci jsou proto důležité následující požadavky. Kulka musí odolat působení vnitřní balistiky při výstřelu. Střela musí mít navíc příznivé balistické vlastnosti, pokud jde o její let ve vnějším prostředí. To znamená, že musí udržovat přesnost a zároveň při letu ztrácet minimální energii. Kulka musí mít v cíli požadovaný účinek.

Tyto požadavky vedly ke konstrukci velkého počtu různých raket a vývoj nových raket stále pokračuje. Příklady běžně používaných typů střel:

  • Celoplášťové – velká průbojnost, malá deformovatelnost. Nepředává cíli obvykle všechnu energii, dochází k průstřelu.
  • Poloplášťové střely – Olověné jádro střely je v přední části střely obnaženo.. Někdy se dělá prosekávací hrana. Jde o výstupek, který zabezpečí ostře ohraničený vstřel, což podpoří krvácení zasaženého zvířete nebo přesněji ohraničený vstřel na papírovém terči). Jádro se někdy provádí ze dvou různě tvrdých slitin olova. Měkčí část jádra se deformuje a tvrdší si zachovává tvar.
  • Celoolověné střely – slitiny olova
  • Expanzní střely – druh poloplášťové střely, která má dutinu v přední části. Tato dutina vede k hřibovité deformaci po zásahu. Protože dutina zhoršuje aerodynamiku, bývá někdy překryta tenkostěnnou kuklou, nebo je vyplněna měkkým materiálem.
  • Homogenní střely – Střela je vyrobena v základu z jednoho materiálu, například z tombaku. Někdy se do ní vkládá olovo například formou vyvrtání.
  • Speciální střely s řízenou deformací.

zdroj: youtube.com

Střely pro vojenské náboje

Některé z těchto střel byly použity pouze v určitém období a již se nevyrábějí. Některé z těchto střel jsou v rozporu s mezinárodními muničními smlouvami používanými ve válečných konfliktech, a proto jejich použití bylo omezeno na mírové období (např. střely pro strážní službu) nebo jejich výroba byla zastavena.

  • Střela s plnoolověným jádrem
  • střely s měkkým ocelovým jádrem
  • střely průbojné
  • střely svítící
  • střely zápalné
  • střely průbojně svítící
  • střely průbojně zápalné
  • střely průbojně zápalné svítící
  • střely pro strážní službu
  • střely duplex
  • střely šípové
  • střely otrávené
  • střely zástřelné
  • střely výbušné
  • střely redukované
  • střely pro účely výcviku
  • střely školní

zdroj: youtube.com

Střely pro palné hlavňové zbraně s hladkým vývrtem (brokové náboje)

Hromadná střela

Pro brokovnice a brokové náboje je typická hromadná střela. Kulka je tvořena broky stejného průměru. Velikost broků deklarovaný výrobcem může být přibližná. Například náboje brokovnic s deklarovanou velikostí výstřelu 3,5 mm mají často velikosti broků v rozmezí 3,25 až 3,75 mm. Broky jsou uloženy v náboji v plastovém kontejneru. Broky jsou obvykle olovněné a kulové. Používají se také broky, které nemají kulovitý tvar. Používají se také broky vyrobené z jiných materiálů než olova. Zákon č. 449/2001 Sb., v platném znění, s účinností od 31. prosince 2010 zakazuje používání olověných brokovnic pro lov vodních ptáků na mokřadech.

Broky které nejsou z olova se prodávají pod názvem ocelové broky. To je určitá nepřesnost, protože materiál používaný k výrobě těchto výstřelů je železo s tvrdostí nejvýše 110 HV1 a v jádře 100 HV1.

Broky se používají v širokém rozmezí velikostí od přibližně 2,4 mm do přibližně 9 mm. Počet výstřelů na jeden náboj se velmi liší v závislosti na jejich velikosti. Například náboj 12 × 70 obsahuje asi 8 kusů broků velikosti 9,1 mm nebo asi 370 kusů 2,5 mm.

zdroj: youtube.com

Výroba olověných broků

Olověný broky byly vyrobeny odlitím roztaveného olova sítem z výšky – licí věže. Při průchodu vzduchem klesaly z výšky roztavené olověné kapky do koule. Pak padli do vody, kde ztuhli, zatímco si udržovali kulovitý tvar. Ke zvýšení povrchového napětí se do roztaveného kovu přidá arzén (jinak by brok vytvořený tímto způsobem nebyl kulovitý, ale ve tvaru slzy).

zdroj: youtube.com

Jednotná střela

Konstrukce jednotné střely brokovnice je upravena v souvislosti s tím, že bude používána v hladké hlavni. Podle způsobu stabilizace je lze dělit na:

  • kulovité – bez stabilizace
  • šípové – podlouhlé s posunem těžiště do přední části střely
  • turbínové – stabilizované rotací; střela má v podélné ose otvor opatřený šroubovicí – např. střela Ideal/Stendebach/; šroubovice může být i na vnějším povrchu
  • šípovo-turbínové – stabilizované rotací; kombinuje oba principy; například střela Brenneke střela má v podélné otvor opatřený šroubovicí
  • Paradox – stabilizované rotací; pro brokovnice s vývrtem Paradox, který má v ústí hlavně drážkovanou část

zdroj: youtube.com

Značení střel

Mezi nejčastěji používané typy (zejména díky ceně a legislativě) na českém trhu pro krátké palné zbraně patří střely:

  • celoplášťová (FMJ)
  • poloplášťová s měkkou špičkou Soft Point (SP)
  • olověná s oblou špičkou (LRN)
  • poloplášťová s dutinou ve špičce (HP)

Zkratky různých použitých střel a stručné popisy (kromě standardních obecně používaných zkratek také zahrnují zkratky konkrétních typů střeliva některých výrobců):

  • AP – Průbojné střelivo se používá k prostřelení obrněných cílů jako jsou neprůstřelné vesty, pancířvozidel, tanky a jiné způsoby ochrany.
  • ACC – Accelerator
  • BBWC – Bevel Base Wadcutter
  • BEB – Brass Enclosed Base
  • BT – Boat-Tail – tvar střely se inspiruje kapkou, aby se snížil odpor vzduchu.
  • BTHP – Boat Tail Hollow Point
  • CB – Cast Bullet – litá střela. Střelci si ji odlévají z roztaveného kovu.
  • CL – Core-Lokt – lovecká střela vyvinutá firmou Remington.
  • CN – Conical Nose – rotační komolý kužel
  • DEWC – Double Ended Wadcutter
  • FMJFull Metal Jacket (celokovový plášť)
  • FMJ-SWC – Full Metal Jacket Semi Wad Cutter
  • FN – Flat Nose
  • FP – Flat Point
  • FST – Fail Safe Talon – střela zkonstruovaná firmou Winchester.
  • GameKing – Poloplášťové střely GameKing® se zúženou zádí jsou konstruovány pro lov na větší vzdálenosti, kde jejich přesnost a účinek může mít rozhodující vliv na výsledek střelby.
  • GD – Gold Dot
  • GG-JHP – Guardian Gold Jacketed Hollow Point
  • GS – Golden Saber
  • HBWC – Hollow Base Wadcutter
  • HC – Hard Cast
  • Hollow Cavity.
  • HP – Hollow Point.
  • HPJ – High Performance Jacketed
  • HS – Hydra Shok
  • Hollow Tip – viz HP
  • J – Jacketed
  • JFP – Jacketed Flat Point
  • JHC – Jacketed Hollow Cavity
  • JHP – Jacketed Hollow Point
  • JSP – Jacketed Soft Point – varianta střely SP.
  • L – Lead
  • LFN – Long Flat Nose
  • LFP – Lead Flat Point
  • LHP – Lead Hollow Point
  • LRN – Lead Round Nose
  • LSWC – Lead Semi-Wadcutter
  • LSWC-GC – Lead Semi-Wadcutter Gas Checked
  • LWC – Lead Wadcutter
  • LTC – Lead Truncated Cone
  • MC – Metal Cased
  • MRWC – Mid-Range Wadcutter
  • PB – Lead Bullet
  • PL – Power-Lokt
  • PSP – Plated Soft Point
  • PSP – Pointed Soft Point
  • PTS
  • RN – Round Nose
  • SCHP –
  • SCP1 – soft core
  • SJSP – flat – semijacketed soft point
  • SP – Soft Point
  • SP – Spire Point
  • SPTZ – Spitzer
  • ST – Silver Tip
  • STHP – Silver Tip Hollow Point
  • TC – Truncated Cone
  • TFMJ – Total Full Metal Jacket
  • VLD – Very Low Drag
  • WC – Wadcutter
  • WLN – Wide Long Nose
  • XTP – Extreme Terminal Performance

Kromě toho existuje velké množství různých patentovaných střel se sofistikovanými konstrukcemi navrženými ke zlepšení všech jejich vlastností. Jejich ceny jsou ve většině případů mnohem vyšší než nejčastěji používaných střel.

zdroj: youtube.com

Střely pro lafetované zbraně

Dělostřelecké projektily jsou naplněny výbušninami, explodují ve vzduchu nebo po nárazu. Mohou být naplněny radioaktivním materiálem nebo dokonce chemikáliemi.

zdroj: youtube.com

Rychlost projektilů některých ráží zbraní po výstřelu

Níže uvedená tabulka slouží pouze jako orientační. Počáteční rychlost střely přímo závisí na několika faktorech. Mezi hlavní patří hmotnost střely, množství a typ paliva (prach) a délka hlavně. Účinků na počáteční rychlost jsou více, ale pro praxi jsou zanedbatelné. Pro náboj 6,5 × 65 RWS je uvedeno 1 000 m / s, 5,6 Ultra Rapid 1 030 m/s, 9 mm Luger Subsonic 290 m/s atd.

Ráže zbraně Rychlost
vzduchovka 16 J (max. bez ZP) – diabolka 4,5 mm 250 m/s
5,6 mm malorážka 350 m/s
9 × 19 mm (pistole) 340 m/s
.40 S&W (pistole) 340 m/s
.45 ACP (pistole) 260 m/s
7,62 × 39 (samopal vz. 58) 705 m/s
5,56 × 45 mm (útočná puška Heckler & Koch G36) 920 m/s
12,7 × 99 mm (velkorážný kulomet) 800 m/s
125 × 1 400 mm (tank) 1 700 m/s

 

Příspěvek Projektyl – jaké jsou druhy? A k čemu jsou přizpůsobeny? pochází z Terčík.cz

Komentáře

Diskuze je prázdná.

Tento e-shop využívá cookies a bez jejich použití není schopen správně fungovat.  Snažíme se vylepšovat služby i díky analýze informací. Nebojte, vše bedlivě střežíme.