Společné lovy – jejich druhy, průběh i podmínky.

S přicházející zimou přichází také problematika společných lovů, které k tomuto období „mysliveckých žní“ jistě patří. Společné lovy jsou dávány do spojitosti hlavně s drobnou zvěří, ale poslední dobou se loví i černá zvěř a lišky, kvůli jejich vzrůstajícím stavům. Nebude na škodu si ve stručnosti zopakovat známé i méně známé skutečnosti, které souvisí s tématem společného lovu.

zdroj: youtube.com

Společný, nebo hromadný, lov se využívá hlavně k lovu drobné zvěře, lovu se účastní větší počet střelců, honců a loveckých psů. Podle druhu lovené zvěře rozeznáváme hony zaječí, bažantí, kachní a podle prostředí polní, lesní a vodní. Podle významu může být hon hlavní a vedlejší, příležitostný. Také rozlišujeme hony podle způsobu provedení, to souvisí s prostředím. Například v polích jsou hlavními způsoby lovu ploužení a kruhový hon, v lese to jsou hlavně naháňky, nátlačky a nadháňky.

Každý lov má stanoven vedoucího honu, jednoho nebo dva vedoucích střelců a vedoucího honců. Předpokladem pro úspěšný lov je jeho dokonalá příprava. Nezbytné je také zajistit dostatečné množství loveckých psů. Na první tři střelce připadá jeden pes a další pes je potřeba na každých 10 střelců.  Lovečtí psi musí být kvalifikováni k práci s danou zvěří, která se bude lovit.

zdroj: youtube.com

Skvělým způsobem přípravy je zhotovení plánu, kde vyznačíte jednotlivé leče, formy a typy lovu, směru, kterým budou leče hnány, stanoviště střelců podle čísel, očíslování lečí ve sledu, jak budou následovat a místa výlože. Při složitějších a větších akcích by měl každý střelec tento plánek obdržet. Plánek se vytváří na předběžné pochůzce, které se účastní vedoucí honu, závodčí a vedoucí honců. Dopředu je dobré určit způsob dopravy zvěře a přebírání zvěře po jednotlivých lečích. Také určit člověka, který se o to postará a určit místo, kde bude výřad.

Před zahájením lovu má vedoucí honu povinnost upozornit na bezpečnostní pravidla a seznámit účastníky se signály, které se budou při honu používat. Signály se troubí malou trubkou, tzv. povelkou nebo signálkou, nebo borlicí. Také se určí zvěř, která se bude lovit. Dále se musí zhotovit seznam ulovené zvěře. Vedoucí honu musí také zkontrolovat lovecké lístky, průkazy zbraní, zbrojních průkazů a potvrzení o uzavření povinného pojištění myslivců. Pokud střelec nesplňuje podmínky, musí být vykázán. Zakázáno je i požívání alkoholických nápojů.

Střelec se musí chovat ukázněně, nesmí střílet na zvěř blíže sousedovi, nesmí přecházet a opouštět stanoviště. Nesmí střílet jinam, než kam bezpečně vidí.

zdroj: youtube.com

Jednotlivé způsoby leče:

Ploužení

Při ploužení se používají tři varianty: prosté ploužení, ploužení s křídly, české ploužení a ploužení lesní. Tyto obměny se používají v přehledném rovném terénu v polních i lesních honitbách.

zdroj: youtube.com

Prosté ploužení

Při prostém ploužení nastupují střídavě střelci a honci do jedné řady a postupují lečí společně. Vedoucí honu je uprostřed, určuje pořadí zastupování a závodčí jsou po krajích řady. Postupuje se proti větru nebo bočním větrem, jinak zvěř odchází daleko před řadou. Honci a střelci stále vyrovnávají a postupují pozvolně. Řada se nesmí opozdit, nebo být moc vepředu, aby se nevytvořil tzv. pytel. V takovémto případě rychlejší čekají a vyrovnávají linii.

Tento typ vychází z toho, že zajíc vypíchnutý z lože se snaží většinou uniknout do strany nebo zpátky. Směr střelby je u tohoto typu ploužení vpřed a vzad.

zdroj: youtube.com

Prostě ploužení je vhodné pro polní honitby. Při lesních honech se používá jen v rovině, dobře přehledném porostu a ve vzrostlých kulturách.

Při velkém počtu střelců bývá organizace složitá a jen těžko se udržuje pořádek. Pes musí být také navyklý hledat pod puškou.

Střelená zvěř se sbírá, až k ní řada dojde. Pro zvěř za řadou se posílá pes nebo honec, který se musí co nejrychleji vrátit do řady. Nutnost je také správné držení zbraně, aby náhodný výstřel nikoho neohrozil.

Ploužení s křídly

V tomto typu ploužení je mimo základní řadu střelců a honců a postupujících lečí postupují ještě po každé straně leče střelci předsunutí před řadou, tzv. křídla nebo boční střelci. Každý se řídí podle střelce za ním. Poslední střelec nebo honec křídla se řídí pohybem řady. Střelci postupují v hlavní řadě střílejí dopředu i dozadu pod úhlem 90° vzhledem k řadě. Střelci na křídlech střílejí jen na zvěř vybíhající na vytahující z leče ven. Průběh celé leče je obdobná jako u první leče, stejná jsou i bezpečností pravila a zásady určující práci psů a sběr střelené zvěře.

zdroj: youtube.com

 České ploužení

Obdobou ploužení s křídly je tzv. české ploužení, neboli česká leč. Používá se hlavně na větších a přehlednějších plochách s dostatkem zvěře.

Při něm je základní řada střelců a honců doplněna střelci, postupujícími za sebou ve vzdálenosti 60 metrů před krajními střelci základní řady. Před těmito křídelními střelci postupuje ještě za sebou několik honců. Celý útvar je vlastně postupující obdélník s čelní otevřenou stranou. Honci a střelci jsou takto rozestaveni do otevřeného obdélníku, který se pohybuje lečí.

Při tomto ploužení je pravidlem nestřílet na zvěř, která unikla přes střelce dozadu. Odpadá tak vybíhání pro zvěř za řadu a všechna zvěř se bere až k ní řada dojde.

zdroj: youtube.com

Před zakončím zůstanou střelci stát, honci zastoupí čelo leče a natlačí leč zpět na střelce. Dnes se často toto ploužení provádí v upravené podobě, kdy po křídlech postupují jen střelci, na signál zastoupí čelo leče, základní řada zůstane stát a honci základní řady doženou zbytek leče.

České ploužení se používá na poli i v lese. V lese se pro tento typ lovu zřizují střelecké linky. Je to vhodné pro menší počet střelců, ale velmi náročný na přípravu a vedení.

Ploužení lesní

Ploužení lesní, nebo také ploužení křídlové. Křídlování je způsob používaný v neschůdných terénech, kde by střelci nemohli úspěšně postupovat v řadě s honci.

V řadě lečí postupují jen honci, střelci postupují po křídlech. Střílí se pouze ven z leče. Před koncem leče mohou přední střelci uzavřít čelo leče a honci zvěř dotlačí. Někdy se při tomto způsobu ponechávají také zadní střelci, zvaní zadáci.

Tento typ je vhodný pro dlouhé a prudké stráně. Pro hladký průběh je potřeba, aby střelci dodržovali stanovené rozestupy a řídili svůj pohyb podle postupu honců. Přední střelci se řídí podle zadních.

zdroj: youtube.com

 Kruhová leč (kruhový, též kolový hon)

Je to způsob lovu drobné zvěře určený výhradně pro polní hony a tedy především pro lov zajíců. Častým úlovkem při kruhovém honu však bývají tam, kde se prohánějí drobné krytiny též bažanti a králíci, ale lze tímto způsobem lovit i lišky. Při kruhové leči je nutná dobrá příprava, bezvadné vedení a hlavně ukáznění střelci a honci. Vedoucí honu vypouští z jednoho místa střídavě vlevo a vpravo střelce a honce, kteří musí sledovat stopu závodčího.

Není přípustné si zkracovat cestu. Střelci i honci dbají při zastupování na dodržování stanovených vzdáleností. Jakmile se závodčí k sobě přiblíží, oznámí to signálem vedoucímu honu, který dá povel k začátku leče. Na tento povel se střelci i honci obrátí čelem ke středu kruhu, který bývá někdy označen praporkem, a v tomto směru pomalu postupují. Do té doby nikdo nevystřelí !

zdroj: youtube.com

Střelci a honci dodržují rozestupy a stále se vyrovnávají, aby se nevytvářely pytle, kudy zajíci prorážejí. Jakmile se střelci dostanou proti sobě do vzdálenosti, kdy by mohlo dojít k ohrožení vstřícnou střelbou, vedoucí honu signálem upozorní střelce, kteří od této doby střílejí jen ven z kruhu.

Před tímto okamžikem lze střílet ven i dovnitř kruhu, nicméně je etické střílet pouze zajíce pobíhající uvnitř a na nepostřelené unikající ven nestřílet, aby byla jistota, že zvěř, která v honitbě zůstane, je zdravá, neporaněná. Po odtroubení zůstávají střelci na místě a honci kruh dotlačují. I v dobře zazvěřených honitbách je nutné ponechat v kruhu zajíce, na které se nestřílelo a proto vedoucí honu ukončí leč dříve, než honci zbytek kruhu dotlačí.

zdroj: youtube.com

Od střelců se po celou dobu průběhu leče vyžaduje, aby stříleli pokud možno jen na zvěř před sebou a na mysliveckou vzdálenost. Při střelbě na zvěř prorážejícího z kruhu ven není přípustné táhnout se zalícenou zbraní přes řadu střelců. V dobře vedených honitbách se umístění kruhových lečí každý rok střídá.

Naháňka

Při naháňce střelci stojí na určených stanovištích a honci, kteří postupují v řadě, na ně zvěř nahání. Pokud střelci stojí jen na čelní straně leče, je to představená leč, pokud stojí na stranách, je to leč obstavená. Často se také používá naháňka s křídly, při které střelci obstavují jen boky leče.

zdroj: youtube.com

Nejčastěji se používá obstoupená leč a také naháňka s křídly, které se hodí při lesních honech. Úspěch závisí na klidných a ukázněných střelcích na stanovištích, vhodné volbě blízko hlavních ochozů zvěře, na dostatečném počtu honců a jejich nahánění.

Aby se dalo bezpečně střílet na průsecích, které jsou často velmi úzké, je potřeba zvolit stanoviště střelců blíž u sebe, střelci stojí přimknuti na vnitřním okraji průseku a střílejí jen ven z leče. Do leče nelze střílet, protože by mohl být postřelen honec, který např. zůstal pozadu. Dále je nutné vytrvat na přiděleném stanovišti do té doby, než signál ukončí leč.

zdroj: youtube.com

Nesmí se také ze stanoviště při odbíhání pro zvěř. Ta se sbírá až po skončení leče. Důležité také je, aby všichni střelci znali pozice ostatních a na to své sousedy upozornili např. mávnutím ruky nebo sejmutím klobouku.

Na začátku naháňky se nejdříve střelci rozdělí do dvou nebo více skupin. Pokud jsou stanoviště očíslována, rozdělí se čísla. Každá skupina má svého vedoucího, který střelce zavádí na určená místa. Mezitím se honci rozestaví na začátku leče do řady. Vhodné je určit zkušeného vedoucího honců, který řídí jejich pohyb a organizuje celou činnost.

zdroj: youtube.com

Až jsou střelci rozestavěni, zazní signál pro začátek leče. Připravení honci pak postupují lečí a klepáním holemi o stromy vyhánějí zvěř na střelce. Pokud v leči převažují zajíci, postupují honci plynule. Při naháňce na bažanty postupují pomale a hlavně na konci leče musí zastavovat a klepat na místě, aby bažanti nevytáhli v roji. Takovýmto způsobem lze úspěšně lovit kachny, černou zvěř a lišky.

U prasat a lišek je menší počet honců dostačující, ti musí postupovat lečí potichu, stačí tu a tam klepnout holí o strom, cinknout klíči, zakašlat nebo promluvit. Ve vší tichosti a rychlosti musí proběhnout také rozestavení všech účastníků honu před lečí. Při zastupování se musí účastníci vyhnout zbytečnému mluvení, úprav stanoviště a kouření.

zdroj: youtube.com

Nátlačka

V dnešní době se nátlačkou loví jen nedospělá černá zvěř, lišky a některá holá zvěř. Nátlačky se účastnil minimální počet osob, to je 3-5 střelců a 1-2 honci. Někdy naprosto postačí jeden honec a dva střelci. Nátlačka by se měla provádět pouze při obnově a po bezpečném obeznání zvěře. Za jiných okolností je výsledek nejistý.

zdroj: youtube.com

Natláčka se používá hlavně u menších lečí. Při nátlačce je nutno postupovat tiše a dobře využívat směr větru. Úspěch závisí na zkušenostech honců, kteří musí dobře znát terén, zvyky zvěře a celkově podmínky. Pokud je zvěř spolehlivě rozpoznána na obnově, postupuje jeden honec obvykle přímo po jejích stopách.

Střelci jsou především v čele leče, na stopní dráze po které přišla zvěř do leče nebo ochozy a jiná místa o kterých víme, že je zvěř používá k uniknutí.

Oproti ostatním společným lovům, má nátlačka výhodu, že se zvěř neznepokojuje na velké ploše a jde se najisto. Také samotný průběh lovu je klidný, unikající zvěř postupuje také pomalu a není nijak znepokojena. Střelec si tak nejen může pohodlně zamířit, ale může také posoudit chovnou hodnotu.

zdroj: youtube.com

Nadháňka (honička)

Nadháňka je obdoba naháňky, při nadháňce přebírají úlohu honců psi honiči nebo slídiči cvičení na stopě černé zvěře. Používá se v hůř přístupných a rozsáhlých místech, hlavně v horském terénu. Nadháňky by se neměly používat příliš často, protože zneklidňují veškerou zvěř. Kromě černé zvěře se dá použít i při lovu lišek.

Do leče jsou vpuštěni 1-3 psi, kteří mají za úkol přihnat zvěř na střelce, ti jsou rozestavěni u ochozu, popřípadě leč obstavují. Psi musí být klidní, nesmí je nechat strhnout stopou jiné zvěře a pokud narazí na černou zvěř, musí ji vytrvale a hlasitě pronásledovat. Pokud stopu ztratí, musí se vrátit do původního prostoru a ten obcházet tak dlouho, dokud stopu znovu nenajde.

Často se pes věnuje pouze jednomu kusu, který odrazil od tlupy, a pak ho pronásleduje, až ho dostane z leče ven nebo ho staví a umožní tak střelci na zvěř vystřelit.

zdroj: youtube.com

Tento lov klade vysoké nároky na kvalitní psy, honiče, kteří jsou schopní samostatné práce. Také je důležité, aby se pes dokázal rychle odpoutat od stopy neporaněné zvěře, která uniká z leče. Proto se často používá jako signál troubení na volský roh, na který jsou psi naučeni se vracet.

Každá leč by měla končit výloží na smluveném místě. Zde se zvěř ošetří, zajíci vymačkají a spárkatá vyvrhne. Obvykle je také určena osoba z personálu, která má na starosti zajistit svou a další záležitosti.

Celý lov se zakončí výřadem, ke kterému se všichni dostaví řádně ustrojeni a se zbraní. Vedoucí honu oznámí zástupci uživatele honitby počet ulovené zvěře. Při výdeji zvěře z výřadu každý vyčká, až mu pověřený pracovník zvěř vydá. O vydané zvěři se nediskutuje a nikdo si ji nevybírá. Na výřadu se také zhodnotí celkový hon z hlediska efektivnosti i průběhu.

zdroj: youtube.com

Správně provedený výřad, zakončení honu, vzdání pocty složené zvěři a dodržení všech mysliveckých tradic je otázkou myslivecké etiky a obrazem kvality pořádající myslivecké organizace.

Příspěvek Společné lovy – jejich druhy, průběh i podmínky. pochází z Terčík.cz

Tweet